Bonboniéra, díl 18.
Josef se odstěhoval a nikdo neví kde je. Eva se rozhodne, že jej najde, což se jí nakonec podaří. Od Karpíška se dověděla, že pracuje v České televizi. Po dlouhém hledání jej našla a poprosila jej aby jel s nimi v neděli na oslavu narozenin babi Běty.
Josef se nejdříve vymlouval, že má hodně práce a také že mu nejede auto. Eva řekla, že oslava je v neděli, to přece nedělá a do Pardubic jede vlak, oni také jedou vlakem. Navíc si Eva všimla, že mu na saku visí knoflík na pár nitkách, a proto si sako odnesla domů, aby mu knoflík přišila. Karel si doma všiml cizího saka a ptal se čí je. Eva odpověděla, že Josefovo a také řekla, že asi pojdeme s nimi do Pardubic. Jana byla na školení v Praze a navštívila Evu v práci, ta se nezapomněla pochlubit, že už ví kde Josef pracuje a také to, že slíbil přijet na narozeniny babi. Eva přišla vrátit sako s přišitým knoflíkem Josefovi a potkala se zde s přítelkyni Josefa, byla to prodavačka z bufetu v České televizi. Josefova přítelkyně se ptala Evy co po Josefovi chce a že jej má nechat napokoji.
Nadřízeným konstrukční kanceláře a tudíž i Karla je Jarda Franc. Jarda poprosil Karla, aby podepsal jeden projekt se slovy, že to spěchá, a proto to potřebuje mít druhý den zpátky, slíbil mu za to prémie navíc. Karel projekt však nepodepsal se slovy, že budova může klidně spadnout, a proto se pod projekt nepodepíše. Jarda Franc nakonec podvodem projekt podepsal Karlovým jménem. Hora Karlovi moc nevěřil, že to nepodepsal Karel, vždyť to viděl na vlastní oči. Druhý kolega se Karla ptal, jestli dal Francovi písemně nesouhlas, ten ale odpověděl že ne. Kolega mu na to odvětil, že aspoň pro příště bude vědět, že vše musí být písemně a že je to poučení pro příště.
Karel dohodl Markovi Oplatkovi bydlení u Tondy Sovy. Tonda totiž byl bez práce, protože divadlo kde dělal kulisáka zavřeli a Marek zase naopak potřeboval bydlet v Praze. Když Marek zjistil, že je Tonda bez práce, slíbil mu, že se zeptá soudruha Svěceného, kterému dělal řidiče. Práce pro Tondu vyšla, dostal práci v Realistickém divadle. Tonda našel v Markovi nejen spolubydlícího, který mu našel práci, ale i kamaráda, se kterým mohli obnovit činnost kapely.
Babi Běta měla sraz s kamarádkami a jelikož si pokaždé dávají nějaký dárek, hledala co by mohla vzít, Jana ji dala bonboniéru. Měla sice trošku pokrčený rožek, ale babi si ji přece jen vzala. Babi se sešla s kamarádkami v kavárně, kde u vedlejšího stolu si sedl i František Konečný. Babi se s ním na dálku pozdravila a když kamarádka Serafína viděla, že se znají , ihned se pustila do babi, že to není žádný vdovec a že zná dobře i jeho manželku. Poté přišel František navštívit babi domů s kytkou a s poukazy na dvoutýdenní pobyt v lázních, babi to však ale odmítla se slovy, že není žádná jeho milenka a požádala jej aby odešel, František babiččino chování nechápal. Ještě než přijeli mladí, babi se setkala v kavárně s Františkem a oznámila mu, že už se neuvidí, kytku s bonboniérou si odnesla. Doma vrcholily přípravy na oslavu, Zuzka rozbalila bonboniéru kterou přinesla babi, když v tom se na ni Jana podívá a poznala bonboniéru, kterou dala babi v kavárně kamarádce Serafíně. V tom babi odchází zpět do kavárny za Františkem, který tam ještě sedí. František řekne, že Serafínu už zná dlouho, že jej uháněla ještě v době, kdy žila manželka. Babi byla ráda, že se vše vysvětlilo, do lázní s Františkem prý pojede a ještě jej požádala, aby jí už nedával dárky z druhé ruky.